Kompletní specifikace

OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ

Silný prostředek chránící játra

Čeleďhvězdnicovitých (Asteraceae)
SILYBUM MARIÁNŮM (L) Gaertner
Pestrec mariánsky (s)
e Mariendistel (n)
Milk Thistle (a)
Chardon marie (f)
Cardo mariano (š)

V Ostropestřec mariánský je jedno až dvouletý, statný, dekorativ-
ní bodlák. Lodyha, dole hustě, nahoře řídce listnatá, dorůstá výšky
i přes 1 metr. Listy jsou střídavé, objímavé, tuhé, na žilnatině bíle
mramorované, v obrysu podlouhle eliptické, peřenoklané, ostnané.
Z vejčité, ostnatě zubaté báze vyrůstá nachový květ. Plodem jsou
lesklé, hnědě skvrnité nažky velikosti asi 7 x 4 mm s bílým chmý-
rem, štětinky drsné, dole srostlé. Kvete od července do září.
2 ) Ostropestřec je pěstovaná léčivka, původem ze Středomoří. V tep-
lejších oblastech vzácně zplaňuje.
3 ) Drogou jsou plody (Fructus cardui Mariae), někdy nesprávně
označované jako semena (Semen cardui Mariae). Těsně před zralostí
se celé, chmýřité hlavice uřežou a uloží na větraných, suchých mís-
tech, kde teprve dozrávají. Teprve potom se šištice vymlátí a plody
zbaví chmýru. Domácí příprava je dosti svízelná, proto byla bylina
lidovými léčiteli využívána málo. Je to škoda, neboť bylin se stej-
ným nebo alespoň podobným účinkem není mnoho.
Lidově se dosud hodně užívá i list (Foliům cardui Mariae), trha-
ný na jaře v květnu a červnu, mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou.
Zřídka se užívá i kořen (Radix cardui Mariae), kopaný na jaře.
4 ) Hlavní obsahovou látkou je sylimarin, což je souhrnný název pro
flavolignanové sloučeniny a silici. Obsaženy jsou především flavo-
noidy silybin, silydianin a silycristin, dále biogenní aminy tyramin
a histamin, některé aminokyseliny, cukry a množství oleje s vyšším

podílem nenasycených mastných kyselin. Nalezeny byly i kvercetin,
dehydroílavonol taxibolin a opticky aktivní dehydrokoniferil.
5) Droga působí ochranně na jaterní parenchym, ovlivňuje tvorbu
žluči a její distribuci, proto se užívá zejména pro léčbu a doléčování
chorob jater a žlučníku a tím vlastně i celé látkové výměny.
6) Podle německého lékopisu DAB 6 se připravuje jednotlivá dávka
z 1 gramu drogy na pohár odvaru. Často se připravuje i nálev z 1 ča-
jové lžičky drogy na sklenici vody. Účinnější formou je tinktura,
aplikovaná 4krát denně po 30 až 35 kapkách. Nejúčinnější a také
nejjednodušší formou je prášek z mletých plodů ve směsi s mléčným
cukrem v poměru 1:2, a to v dávce 2 až 4 čajové lžiček denně.
Prášek musí být skladován ve vzduchotěsně uzavřené nádobě,
v suchém a poměrně chladném prostředí. Připravujeme si vždy jen
takové množství prášku, které spotřebujeme během několika málo
dnů. Mleté plody totiž poměrně rychle žluknou a pak působí spíše
opačně - léčbu zpomalují nebo dokonce znemožňují. Nejlepším oba-
lem se zdají být tuby od šumivého vitamínu.
7) Z drogy se vyrábí přípravek Legalon a jeho licenční verze Flavo-
bion. Plod je také součástí výborné Jaterní" čajoviny Ungolen. Dro-
gu je možno podávat samostatně, ale i v kombinacích především
s řepíkem, pampeliškou, čekankou, zemědýmem, třezalkou, odden-
kem pýru, meduňkou, vlaštovičníkem a benediktem. Droga nemá
žádné výraznější nežádoucí účinky ani kontraindikace. Jediná mož-
nost znehodnocení drogy je právě její možné žluknutí.
8) Drogu používáme v těch případech, kdy máme podezření, že po-
tíže nemocného mohou být spojeny s chronickou otravou nebo když
léčíme její následky. Vcelku se dá říci, že ji využíváme všude tam,
kde se jedná o sníženou funkci jater.
9) Semena ostropestřce se zpracovávají dvojím způsobem, a to buď
celá nebo mletá či drcená. Obě receptury se používají takřka od
nepaměti a zachovávají maximální množství účinných látek, které
jsou obsaženy zejména v obalu - barvivu semen.

Odzkoušeno je následující homeopatické zpracování: Do 0,5 litru
vody se přidá 45 gramů dobře zralých, černých semen a vše se po-
malu vaří přikryté, až zůstane 250 až 300 ml. Odvar se slije a pak
se přidá 250 ml lihu 90%.
Vzniklou tinkturu ředíme na potenci D4 lihem 40%. Obecně ji
užíváme v potenci D3 nebo D4 s dávkováním 3krát denně 10 kapek,
po jídle. Její hlavní využití je zejména ve směsi s vlaštovičníkem
a benediktem. Tato směs však nemá co do množství jednotlivých
bylin stabilní složení a užívá se při potížích s játry, žlučníkem a žlu-
čovody, žaludkem (žaludečními šťávami). Může se ovšem aplikovat
i při gynekologických a plieni ch potížích nebo žloutence.
10) Kromě semen se v lidovém léčitelství užívá i list a kořen, takže
se dá vlastně využít celá bylina. Uvedeme si několik příkladů.
Při bílému výtoku, píchání v boku, žloutence, vodnatelnosti, zá-
nětu pohrudnice a plic a žlučníkových kamenech aplikujeme odvar
z 10 g sušených listů, které asi 3 minuty povaríme v 0,5 litru vody
a necháme odstát. Odvar užíváme po doušcích přes den.
V případě bílého výtoku a chybějící menstruaci užíváme odvar
z 10 g kořene, který vaříme na mírném ohni 10 minut, necháme
chvíli vyluhovat a pijeme 3krát denně plnou polévkovou lžíci.
Rademacherova tinktura je založena na principu podílu jednotli-
vých orgánů na celkovém onemocnění. Například při potížích se za-
žíváním se na nich podílí většinou játra, žlučník (žlučovody) a žalu-
dek (šťávy). Velmi stručně řečeno, složení tinktury se řídí podílem
jednotlivých orgánů na celkovém onemocnění. Funguje-li žlučník ne-
dostatečně a podílí-li se 60% na celkových potížích, nedáváme do
kombinace větší množství bylin podporujících činnosti jater (ostro-
pestřec), nýbrž byliny účinkující na žlučník (vlaštovičník). Je-li pří-
činou potíží žaludek, přednostně řešíme tento problém aplikací by-
liny, která působí zejména na žaludek (benedikt čubet). Kombinací
těchto tří bylin (ostropestřec, vlaštovičník, benedikt čubet) řešíme
operativně problémy spojené se zažívacími orgány. Dosavadní dlou-
hodobé výsledky s Rademacherovou tinkturou jsou vynikající.

Komentáře

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ