NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Úvod » PODLE NÁZVU » Rejstřík českých názvů » Vitánie snodárná (Ašvaganda)
Botanický název: Withania somnifera
Čeleď Solanaceae
Další české názvy: Witánie snodárná, vitánie opojná
Anglický název: Ashwagandha (ze sanskrtského výrazu pro „pach koně")
Obecné anglické názvy: Winter cherry, asgandh (z hindštiny), Indian ginseng, ajagandha
Chuť a energie: Hořká, teplá, suchá
Užívané části rostliny: Kořen
Zeměpisné rozšíření a pěstování: Vitánie snodárná je domovem v sušších subtropických oblastech Indie, Pákistánu, Šrí Lanky a části Afriky. V mírném pásmu se pěstuje snadno jako jednoletá rostlina. Měla by se sázet ve skleníku jako rajčata, a pak, když pomine nebezpečí ranních mrazíků, přesadit na přímé slunce do zahrady a dobře zalévat. Na podzim se sbírají kořeny, vyčistí se a usuší
Složky: Steroidní laktony, včetně withanolidů A až Y; sitoindosidy; alkaloidy, mezi nimi i somniferin, withanin a anaferin
Hindský název vitánie, asgandh, se vztahuje k jejímu odéru, připomínajícímu pach koňského potu. Věří se, že tato rostlina předává svým konzumentům vytrvalost a sílu plemenného hřebce. V ájurvédské medicíně je považována za rasájanu a užívá se k prodlužení života, stimulaci mysli a posílení vitality a sexuální zdatnosti. Má rovněž osvěžující a regenerační vlastnosti. Sušený kořen se v Indii hojně užívá k léčbě nejrůznějších potíží, např. dětské podvýživy, obrny, otoků a edémů (hromadění kapaliny), poruch paměti a koncentrace, astmatu, neplodnosti, revmatismu, žaludečních vředů a horečnatých onemocnění. V různých oblastech Indie se vitánie užívá na různá onemocnění. V paňdžábské oblasti se běžně užívá ke zmírnění slabších bolestí zad a jako afrodiziakum. V sindské oblasti se věří, že způsobuje potraty, a Rádžpúti užívají kořen k léčbě ústřelu, artritidy a poruch trávení (dyspepsie). Čerstvý kořen se dosud užívá jako obklad na proleženiny, nežity a otoky žláz. Listy se užívají k lokální léčbě nežitů, boláků a proleženin, vnitřně se užívají proti střevním parazitům a k léčbě alkoholismu.
Vitánie snodárná (Ašvaganda) se běžně využívá v ájurvédských recepturách v kombinaci s ghí (přepuštěným máslem) a medem na léčbu nízkého počtu spermií a sexuální ochablosti u mužů. Pákistánští specialisté využívají vitánii k léčbě celkové ochablosti těla, k prevenci osteoporózy, k posíleni ochablého svalstva a k zmírnění slabosti po silném menstruačním krvácení. Užívá se také jako regenerační prostředek při rekonvalescenci po vážném onemocnění, zejména rakovině.
Většina adaptogenů jsou stimulanty. Vitánie snodárná je v tomto ohledu poněkud nezvyklý adaptogen, protože utišuje a zklidňuje. Vitánie posiluje funkce endokrinní soustavy, zvláště pomáhá při obnově regulace štítné žlázy, varlat a nadledvin. Jen málo rostlin dokáže bezprostředně ovlivňovat štítnou žlázu, ale během studií na zvířatech i na lidech se ukázalo, že vitánie stimuluje činnost štítné žlázy a že je tudíž vhodným medikamentem pro léčbu hypotyreózy (snížené funkce štítné žlázy).
Vzhledem k tomu, že vitánie funguje jako nervinum a adaptogen, je velmi efektivním prostředkem pro léčbu úzkostných stavů, únavy, nejasného uvažování, stresem navozené nespavosti, neurastenie (nervového vyčerpání) a syndromu vyhoření. Velmi blahodárně působí na potíže s oslabenými či nadměrnými imunitními funkcemi a v Indii je využívaná jako součást léčby rakoviny (potlačuje tumory a zabraňuje úbytku bílých krvinek), chronického únavového syndromu a onemocnění autoimunitního charakteru, jako je revmatoidní artritida a polymyozitidy (zánět mimovolných svalů autoimunitního charakteru).
Prášek z vitánie lze použít k léčbě chudokrevnosti zaviněné nedostatkem železa, a to ve směsi s mlékem a melasou. U žen existuje sedmkrát až desetkrát vyšší riziko vzniku anémie, a takže pro ně tato rostlina zvláště užitečná; vitánie rovněž zmírňuje symptomy související s menopauzou, jako je bolest ve svalech a zmatené uvažování.